Stromy především pomáhají
S postupujícími změnami klimatu si už pomalu začínáme zvykat na stále častější výkyvy počasí. Několik týdnů tuhý mráz, poté obleva, následně vydatná sněhová nadílka, která se brzy proměnila s rozbředlý sníh. A k tomu silný vítr. Není proto divu, že jsme v uplynulém týdnu byli svědky několika pádů nemocných stromů. V Brně se to naštěstí obešlo bez následků na zdraví, životech a majetku. Přestože proti změnám klimatu můžeme bojovat a stromům můžeme věnovat ještě větší péči, úplně se takovým situacím vyhnout nelze. To, že pod silným náporem větru padne k zemi nemocný strom, či strom druhově nepůvodní, který v našem podnebí nedokázal najít vhodné podmínky k životu, to se čas od času stane. Vhodnou a včasnou péčí však můžeme takové riziko snížit na minimum.
Proto jsem v minulém týdnu oslovil všechny velké správce zeleně v Brně s výzvou, aby věnovali prevenci zdravotního stavu stromů právě v této době patřičnou pozornost. O zeleň ve městě se totiž nestará jen městská příspěvková organizace Veřejná zeleň města Brna, ale také městské části, správa hřbitovů, správci silniční zeleně či správci zeleně podél řek. Pro občany jsme navíc na magistrátě zřídili „horkou linku“, kam v případě pochybností o zdravotním stavu stromu mohou zavolat. Pracovníci odboru životního prostředí se pak již postarají o to, aby uvědomili příslušného majitele či správce a byly učiněny patřičné kroky k prověření aktuálního stavu stromu.
Cílem těchto kroků není vyvolávat hysterii a panické obavy ze stromů, ani hledat falešné alibi pro „preventivní kácení“ zeleně. Většina stromů, a jsou jich v Brně na veřejných místech stovky tisíc, je v dobrém stavu. Správci mají na jejich údržbu finanční prostředky a je na jejich zodpovědnosti kolik peněz do pravidelné péče o ně investují. Přestože zeleň může v době nepříznivých klimatických a povětrnostních podmínek způsobit potíže, její pozitiva pro život lidí ve městech však jednoznačně převažují. Zeleň zlepšuje klima ve městě, zadržuje vodu, pomáhá čistit ovzduší tím, že zachytává škodlivý prach, a působí také jako přirozená clona proti hluku. Je dobré, že si stále více lidí uvědomuje přínosy našeho soužití se stromy.
Péče o městskou zeleň patří v Brně k tradičním prioritám. Ročně přibude v ulicích kolem 600 nových stromů. Letos se investic v řádu desítek milionů korun dočkají parky na Špilberku a pod Petrovem, za pomoci evropských fondů v nejbližších letech opravíme také parky podél Koliště a Moravského náměstí. Komplexní revitalizace se dočká i oblíbený lesopark Wilsonův les a nezapomeneme také na zelená biocentra na soutoku Svratky se Svitavou a na Cacovickém ostrově.
Že je o stromy ve městě zájem dokládá i vysoká účast veřejnosti v tradiční anketě o Brněnský strom roku. I díky těmto osvětovým akcím si utváříme pozitivní vztah nejen ke stromům, ale ke svému okolí vůbec. Čím více si budeme všímat svého okolí, tím lépe se bude v Brně dařit nejen zeleni, ale i nám všem.
Uveřejněno v Rovnosti, únor 2009.
