Parky zlepšují prostředí pro život
Ne nadarmo se říká, že parky jsou vizitkou města. Již v antických městech existovaly veřejné zahrady, které sloužily v podstatě stejným účelům jako dnešní moderní parky. Kromě toho, že krásně upravený a dobře spravovaný park reprezentuje město v očích návštěvníků a turistů, staly se parky především zónami klidu i aktivního odpočinku. Každý, kdo se zajde podívat třeba do Lužánek, mimochodem nejstaršího veřejného městského parku v Čechách a na Moravě, hned vidí, kolik lidí různého věku užívá tento park. Ať už k procházkám, posezení na lavičce, čtení knížek na dece na trávě, hraní petangue, dovádění s dětmi na hřišti či třeba joggingu. V ostatních brněnských parcích je tomu podobně, všechny jsou hojně využívány. Není proto divu, že samospráva města na potřeby svých občanů slyší a reaguje investicemi do rekonstrukcí městské zeleně.
S prvními pracemi začalo město hned po roce 1989. Městská samospráva i městské části začaly s obnovou zeleně, parků i stromořadí. Za účelem správy a pečlivé údržby nejvýznamnějších brněnských parků a stromořadí založilo město příspěvkovou organizaci Veřejná zeleň města Brna, které je svěřeno do správy 7 parků a zhruba 17 tisíc stromů v ulicích. Od druhé poloviny 90. let byly převážně z prostředků města rekonstruovány parky Tyršův sad a Denisovy sady, zahájena a z větší části realizována byla rekonstrukce parku Lužánky a Špilberk. Koncepční obnova parků vychází jak ze zpracovaných stavebně-historických průzkumů, tak i z požadavků uživatelů parků. Současné vedení města v postupné rekonstrukci parků pokračuje a hodlá při tom využívat také podpory z evropských fondů, jejichž možnosti se od letošního roku před námi otevírají naplno. Do roku 2010 hodláme dokončit rekonstrukci Lužáneckého parku i parku na Špilberku. Oba totiž v roce 2011 oslaví významné výročí od svého založení – Špilberk 150 let a Lužánky dokonce 225. Nezapomeneme však ani na parky s méně významnou historií. Již příští rok začleníme jizvu po bývalé sjezdovce zpět do Wilsonova lesa, následovat by měl projekt kompletní obnovy tohoto oblíbeného lesoparku. Také parky podél ulice Koliště, tvořící tzv. Zelený ring, se dočkají za přispění evropských fondů své rekonstrukce. Svůj původní lesk a krásu získá také park Studánka mezi Husovou a Anenskou, otevřít veřejnosti by se měly také Kapucínské zahrady pod Petrovem. V nejbližších pěti letech by tak do obnovy nejvýznamnějších brněnských parků mělo být nasměrováno více než 250 milionů korun. A to nepočítám další desítky milionů, které budou s podporou evropských fondů investovány z úrovně městských částí do rekonstrukce menších parčíků či sídlištní zeleně. Ty investice však za to jednoznačně stojí. Parky a zeleň obecně totiž pomáhají čistit vzduch, zachytávat nebezpečný prach, ale také vytvářet příjemné prostředí k životu, které dělá z Brna dobrou adresu.
Uveřejněno v Rovnosti, červenec 2008.
